Odběr krve u psů a koček

Malé množství krve může mnohé prozradit o zdravotním stavu Vašeho čtyřnohého miláčka. Jak a proč se odběr krve vlastně dělá, se dozvíte právě v tomto článku.

Proč a kdy je potřeba krev vyšetřit

Vyšetření krve je nejčastěji prováděno u nemocného zvířete za účelem odhalení příčiny onemocnění. Krev se také odebírá od zdravých i nemocných zvířat před operačním zákrokem pro odhalení možných rizik související s následnou anestezií a možnost zvolení co možná nejšetrnější anestezii. Doporučitelné je i pravidelné vyšetření krve u geriatrických zvířat pro časné odhalení onemocnění.

Vyšetření krve je často kombinované s předchozím klinickým vyšetřením a dalšími paraklinickými vyšetřeními (RTG, ultrazvukovým vyšetření, atd.) nemocného zvířete. Kombinace všech těchto metod pomáhá veterinárního lékaře dovést k nejpravděpodobnější diagnóze, tedy k onemocnění, kterým zvíře trpí. Což je velmi důležité pro správné vedení léčby pacienta.

Vyšetření krve pomáhá odhalit probíhající zánět v těle zvířete, kontroluje funkčnost orgánových systémů (jater, ledvin, pankreatu, endokrinního systému, atd.), molekulárně-biologické metody odhalují z krve přítomnost specifického patogena v krvi (Babesia spp., Bartonella henselae, Ehrlichie, Anaplasmy, atd.) či dispozice k dědičným onemocněním (např. PRA). Z krve dále můžeme stanovovat množství protilátek, které se zvyšují jednak při infekčních onemocněných (např. FIP) tak i při autoimunitních onemocnění (např. SLE, AIHA, atd).

Každoroční vyšetření krve je velmi doporučitelné pro starší zvířata (stanovení geriatrického profilu) u psů nad 9 let věku a u koček na 15 let. S vyšetřováním by se mělo začít již 2 roku před dosažením této věkové hranice. Starší zvířata často trpí na více onemocnění současně (komorbidity) a vyšetření krve umožní včasné odhalení změn v organismu.

Co všechno se v krvi vyšetřuje

Odebraná krev slouží pro její vyšetření hematologické, biochemické, sérologické, genetické a vyšetření množství hormonů v těle.

Hematologické vyšetření umožňuje stanovení počtu krevních destiček, červených a bílých krvinek. Z krevního nátěru dále posuzujeme morfologii (tvar) a intenzitu zbarvení jednotlivých buněk, přítomnost nitrobuněčných parazitů/bakterií, sledujeme množství a aktivitu jednotlivých subpopulací bílých krvinek. Hematologické vyšetření umožňuje odhalit především chudokrevnost (anémii), přítomnost zánětu, poruchy imunity a další abnormality.

Biochemické vyšetření nám umožňuje posoudit funkčnost jednotlivých vnitřních orgánů a celkového metabolismu organismu.

Sérologické vyšetření nám umožňuje vyšetření množství protilátek proti jednotlivým patogenům či buňkám a receptorům v těle. V případě infekčních onemocnění je vhodné sledovat jejich vývoj v průběhu 14 dnů od prvního vyšetření a zjistit tak, zda a jak se onemocnění dále vyvíjí.

Pokud se patogen (např. Babesia spp., Bartonella, Ehrlichie, Anaplasma, atd.) právě vyskytuje v krvi (stádium virémie, bakterémie, parazitémie), můžeme ho odhalit pomocí biologicky-molekulárních metod – PCR (polymerázová řetězová reakce).

Genetické vyšetření umožňuje vyšetření dědičných nemocí (např. von Willebrandova nemoc, PRA=progresivní retinální atrofie, PLL=primární luxace čočky, HC= heriditární katarakta, MDR1=multi drug resistance, atd.), barvy a kvality srsti u psů, stanovení paternity (ověření rodičovství).

Co je nutné před vlastním odběrem dodržet

Aby nedocházelo k ovlivnění určitých stanovovaných parametrů v krvi, je důležité dospělého psa nekrmit po dobu 10-12 hodin před odběrem (vodu nabízíme neomezeně) a vhodné je taktéž omezit jeho fyzickou aktivitu. U koček není vhodné odebírat krev hned po nakrmení, předchozí hladovka taktéž není nutná. Vyšetření krve u štěňat a koťat provádíme bez předchozí hladovky.

Jen tento postup nám může napomoci zjistit to, co se v těle zvířete opravdu odehrává.

Odběrová místa

Odběr krve je pro veterinárního lékaře rutinní záležitostí. Každý lékař preferuje odlišnou techniku, materiál i odběrová místa. Pro odběr není zvíře většinou nutné zklidňovat. Vhodná je ale správná fixace zvířete.

Krev je nejčastěji odebírána z dostupných povrchových žil zvířete. K odběru může být použita krční žíla (v. jugularis) nebo žíla na hrudní (v. cephalica antebrachii) či pánevní končetině (v. saphena lateralis).

Jak odběr probíhá

Při odběru z končetiny zvířete se místo odběru zviditelní ostříháním srsti holicím strojkem (u výstavních zvířat je možné provést pouhé rozhrnutí srsti), místo nad odběrem je zaškrceno škrtidlem a místo odběru je vydenzifikováno. Poté už následuje vlastní odběr krve pomocí jednorázové sterilní jehly (či jehly nasazené na stříkačce) a uchování vzorku krve v transportních zkumavkách dle požadovaného vyšetření krve.

Odběr z krční žíly není pro zvíře nijak rizikové, ikdyž pro majitele může vypadat hrozivě. Postupuje se stejně jako u odběru z končetinových žil, jenom s tím rozdílem, že se žíla nezaškrcuje škrtidlem, ale je stlačena rukou odebíratele. Odběr z krční žíly je velmi jednoduchý, protože krční žíla je mnohem větší než ostatní povrchové žíly.

Kolik krve se odebírá

Za bezpečný odběr krve se u zvířat považuje odběr krve do 1% celkové hmotnosti zvířete. To znamená, že u desetikilového psa můžeme bez vážných zdravotních následků odebrat až 100ml krve. K běžnému vyšetření krevního obrazu však tolik krve potřebovat nebudeme.

K hematologickému vyšetření postačuje 100µl krve, k biochemickému a hemostazeologickému (profil krvácivosti) kolem 1 ml. Pro odběr plazmy a dalšího sérologického či hormonálního vyšetření se používá krve více – po odstředění je zisk menší než z plné krve – potřeba je cca 3 ml. Rutinně se nejčastěji odebírá kolem 2 – 3ml krve.

 

 

Zdroj: http://www.petklinika.cz/chovatelstvi/odber_krve_a_krevni_skupiny; http://www.laboklin.de/pdf/cz/lab_info/cz_lvz.pdf

O autorovi

Zajímavé články

Agility – překážková dráha pro nejrychlejší

Agility je parkurový běh pro psy a jejich majitele a je odvozen od koňského parkurového skákání. Vášeň pro běh a nadšení pro sport spojují majitele všech ras pejsků.

Tlapky a drápky, aneb když pejsek stárne

Ve stárnoucím organismu dochází k mnoha degenerativním změnám. Buňky a tkáně neregenerují tak jako „za mlada“, imunita je oslabena a tělo celkově pomalu chřadne. Tyto změny a jejich dopady se mohou mimo jiné projevit také na tlapkách a drápech.

Máte doma psa plného strachu. Co mu pomůže?

Možnost volby je jedna z věcí, která ho určitě naprosto podpoří v jeho důvěře v sebe. Psům příliš kontrolujeme život, mluvíme jim do všeho, kdy půjdou na procházku, co budou jíst, kde budou spát, jestli se setkají s psími kamarády, kdy se půjdou vyprázdnit… Je toho dost.

Pomáháte s námi nákupem
na našem E-shopu.

Odznak kvido
Nahoru