Odběr krve u psů a koček

Malé množství krve může mnohé prozradit o zdravotním stavu Vašeho čtyřnohého miláčka. Jak a proč se odběr krve vlastně dělá, se dozvíte právě v tomto článku.

Proč a kdy je potřeba krev vyšetřit

Vyšetření krve je nejčastěji prováděno u nemocného zvířete za účelem odhalení příčiny onemocnění. Krev se také odebírá od zdravých i nemocných zvířat před operačním zákrokem pro odhalení možných rizik související s následnou anestezií a možnost zvolení co možná nejšetrnější anestezii. Doporučitelné je i pravidelné vyšetření krve u geriatrických zvířat pro časné odhalení onemocnění.

Vyšetření krve je často kombinované s předchozím klinickým vyšetřením a dalšími paraklinickými vyšetřeními (RTG, ultrazvukovým vyšetření, atd.) nemocného zvířete. Kombinace všech těchto metod pomáhá veterinárního lékaře dovést k nejpravděpodobnější diagnóze, tedy k onemocnění, kterým zvíře trpí. Což je velmi důležité pro správné vedení léčby pacienta.

Vyšetření krve pomáhá odhalit probíhající zánět v těle zvířete, kontroluje funkčnost orgánových systémů (jater, ledvin, pankreatu, endokrinního systému, atd.), molekulárně-biologické metody odhalují z krve přítomnost specifického patogena v krvi (Babesia spp., Bartonella henselae, Ehrlichie, Anaplasmy, atd.) či dispozice k dědičným onemocněním (např. PRA). Z krve dále můžeme stanovovat množství protilátek, které se zvyšují jednak při infekčních onemocněných (např. FIP) tak i při autoimunitních onemocnění (např. SLE, AIHA, atd).

Každoroční vyšetření krve je velmi doporučitelné pro starší zvířata (stanovení geriatrického profilu) u psů nad 9 let věku a u koček na 15 let. S vyšetřováním by se mělo začít již 2 roku před dosažením této věkové hranice. Starší zvířata často trpí na více onemocnění současně (komorbidity) a vyšetření krve umožní včasné odhalení změn v organismu.

Co všechno se v krvi vyšetřuje

Odebraná krev slouží pro její vyšetření hematologické, biochemické, sérologické, genetické a vyšetření množství hormonů v těle.

Hematologické vyšetření umožňuje stanovení počtu krevních destiček, červených a bílých krvinek. Z krevního nátěru dále posuzujeme morfologii (tvar) a intenzitu zbarvení jednotlivých buněk, přítomnost nitrobuněčných parazitů/bakterií, sledujeme množství a aktivitu jednotlivých subpopulací bílých krvinek. Hematologické vyšetření umožňuje odhalit především chudokrevnost (anémii), přítomnost zánětu, poruchy imunity a další abnormality.

Biochemické vyšetření nám umožňuje posoudit funkčnost jednotlivých vnitřních orgánů a celkového metabolismu organismu.

Sérologické vyšetření nám umožňuje vyšetření množství protilátek proti jednotlivým patogenům či buňkám a receptorům v těle. V případě infekčních onemocnění je vhodné sledovat jejich vývoj v průběhu 14 dnů od prvního vyšetření a zjistit tak, zda a jak se onemocnění dále vyvíjí.

Pokud se patogen (např. Babesia spp., Bartonella, Ehrlichie, Anaplasma, atd.) právě vyskytuje v krvi (stádium virémie, bakterémie, parazitémie), můžeme ho odhalit pomocí biologicky-molekulárních metod – PCR (polymerázová řetězová reakce).

Genetické vyšetření umožňuje vyšetření dědičných nemocí (např. von Willebrandova nemoc, PRA=progresivní retinální atrofie, PLL=primární luxace čočky, HC= heriditární katarakta, MDR1=multi drug resistance, atd.), barvy a kvality srsti u psů, stanovení paternity (ověření rodičovství).

Co je nutné před vlastním odběrem dodržet

Aby nedocházelo k ovlivnění určitých stanovovaných parametrů v krvi, je důležité dospělého psa nekrmit po dobu 10-12 hodin před odběrem (vodu nabízíme neomezeně) a vhodné je taktéž omezit jeho fyzickou aktivitu. U koček není vhodné odebírat krev hned po nakrmení, předchozí hladovka taktéž není nutná. Vyšetření krve u štěňat a koťat provádíme bez předchozí hladovky.

Jen tento postup nám může napomoci zjistit to, co se v těle zvířete opravdu odehrává.

Odběrová místa

Odběr krve je pro veterinárního lékaře rutinní záležitostí. Každý lékař preferuje odlišnou techniku, materiál i odběrová místa. Pro odběr není zvíře většinou nutné zklidňovat. Vhodná je ale správná fixace zvířete.

Krev je nejčastěji odebírána z dostupných povrchových žil zvířete. K odběru může být použita krční žíla (v. jugularis) nebo žíla na hrudní (v. cephalica antebrachii) či pánevní končetině (v. saphena lateralis).

Jak odběr probíhá

Při odběru z končetiny zvířete se místo odběru zviditelní ostříháním srsti holicím strojkem (u výstavních zvířat je možné provést pouhé rozhrnutí srsti), místo nad odběrem je zaškrceno škrtidlem a místo odběru je vydenzifikováno. Poté už následuje vlastní odběr krve pomocí jednorázové sterilní jehly (či jehly nasazené na stříkačce) a uchování vzorku krve v transportních zkumavkách dle požadovaného vyšetření krve.

Odběr z krční žíly není pro zvíře nijak rizikové, ikdyž pro majitele může vypadat hrozivě. Postupuje se stejně jako u odběru z končetinových žil, jenom s tím rozdílem, že se žíla nezaškrcuje škrtidlem, ale je stlačena rukou odebíratele. Odběr z krční žíly je velmi jednoduchý, protože krční žíla je mnohem větší než ostatní povrchové žíly.

Kolik krve se odebírá

Za bezpečný odběr krve se u zvířat považuje odběr krve do 1% celkové hmotnosti zvířete. To znamená, že u desetikilového psa můžeme bez vážných zdravotních následků odebrat až 100ml krve. K běžnému vyšetření krevního obrazu však tolik krve potřebovat nebudeme.

K hematologickému vyšetření postačuje 100µl krve, k biochemickému a hemostazeologickému (profil krvácivosti) kolem 1 ml. Pro odběr plazmy a dalšího sérologického či hormonálního vyšetření se používá krve více – po odstředění je zisk menší než z plné krve – potřeba je cca 3 ml. Rutinně se nejčastěji odebírá kolem 2 – 3ml krve.

 

 

Zdroj: http://www.petklinika.cz/chovatelstvi/odber_krve_a_krevni_skupiny; http://www.laboklin.de/pdf/cz/lab_info/cz_lvz.pdf

O autorovi

Adéla Volková

Adéla Volková

Zajímavé články

Zvířata nám bolest nedokážou říct, jak ji ale poznat?

Bolest nás trápí často, někoho víc, někoho míň. Vezmeme si prášek, jdeme si lehnout, nebo jdeme k doktorovi. Ale co když něco bolí našeho zvířecího miláčka? Snaží se nám to říct, ale my to nevidíme a nutíme ho běhat za míčkem, nebo soutěžit? Jak poznat, že vašeho psa nebo kočku něco bolí? Pár tipů vám řekneme v našem článku.

Lovecká sezóna je v plném proudu, myslete na bezpečnost!

Jako každý rok přichází s podzimem neodmyslitelně spojená lovecká sezóna. Pořádají se hony a nejrůznější akce spojené s myslivostí. Jaké zásady bychom měli v honitbě dodržovat?

Chci víc! Aneb co jsou holistická a hypoalergenní krmiva?

Jeden název jako druhý. Člověk by někdy na zvolení správné stravy musel studovat hodiny výrobní procesy jednotlivých druhů granulí a diskutovat s předními veterináři nebo výrobci krmiv. Jak ale svému psovi nebo kočce vybrat kvalitní stravu, pokud chci řešit poměr živin, kvalitu, stravitelnost a třeba taky nějaké ty minerální látky? Pojďme se dnes podívat na holistická a hypoalergenní krmiva trošku víc zblízka.

Pomáháte s námi nákupem
na našem E-shopu.

Odznak kvido
Nahoru